Soos

Podíváme na velmi zajímavé a v naší republice unikátní místo. Samozřejmě že fotoaparát či videokameru se stativem doma nezapomeneme  a hodit se bude i přídavný reflektor. Nejdříve si však popíšeme jak se na místo dostanete. Docela jednoduše, Františkovi Lázně zná jistě každý a do tohoto lázeňského městečka se dá dopravit autobusem, vlakem i autem celkem snadno. A to už budete jen kousek od cíle.

Navštívíme totiž rozlehlé slatiniště a rašeliniště s množstvím minerálních pramenů, kde také vyvěrá čistý oxid ohličitý v bahenních sopkách tzv. mofetách. Celé území se rozkládá na ploše 221 ha a roku 1964 tu byla vyhlášena rezervace s názvem Soos. Pokud chcete pořídit zajímavé přírodní záběry včetně obrázků baheních sopek a vyvěrajících pramenů, nemusíte jezdit až na Island, ale stačí podniknout jednodenní výlet na místo vzdálené 5 km severovýchodně od Františkových Lázní. V případě, že se dopravíte do lázeňského města autobusem nebo po železnici, nejsnáze se k rezervaci Soos dostanete po červeně značené turistické stezce (prochází kolem železniční stanice) směrem na Nový Drahov - Hájek. Jde o nenáročnou cestu, nejprve mezi poli, později po místní komunikaci, celkem asi 6 kilometrů dlouhou. Za hodinku a půl byste v pohodě měli být na místě. Ti línější mohou jet motoráčkem po železniční trati Františkovi Lázně - Luby a vystoupit přímo v Novém Drahově - Hájku. Od stanice je to už co by kamenem dohodil. Pokud dáte přednost automobilu, vydáte se z Františkových Lázní severovýchodně podle ukazatelů. Odbočku na Nový Drahov najdete ze silnice E49, která míjí lázeňské městečko po severním okraji.

Před vstupem do rezervace vás možná překvapí hezky upravený prostor s muzejním pavilonem, parkovištěm, občerstvením i stanicí pro handicapované živočichy, ale sem se ještě vrátíme. Teď si kupte za slušnou cenu vstupenky a můžete vyrazit po 1,2km dlouhé naučné stezce do rezervace. Pohodlná stezka, z větší části zpevněná dřevěnou podlážkou s vyvýšenými mostky, vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Po celé trase vás budou provázet nejen tabule s popisy a vysvětlivkami, ale i půda rozbrázděná erozí, kterou pokrývá žlutá a bílá vrstva vysrážených minerálních solí s množstvím mokřadních a slanomilných rostlin. Na dně bývalého jezera se také nachází evropská rarita , tzv. křemelinový štít, který vznikl nahromaděním křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně. Zde můžete po libosti natáčet jak detaily rostlin, prameny a mofety, tak i panoráma jinde nevídané zvláštní krajiny s množstvím zajímavých detailů. Nebuďte líní v této fázi pracovat se stativem, budete-li mít štěstí, natočíte pomocí zoomu množství detailů ze života chráněných druhů ptáků.

I když je z celé rezervace přístupná pouze část, k vidění a natáčení je toho opravdu dost. Pro svou rozlohu a silné zamokření je toto území téměř neprostupné, a tak zde nachází útočiště mnoho druhů živočichů a zvláštních druhů rostlin. Soustřeďují se tu vodní ptáci, například jeřáb popelavý, který hnízdí pouze zde a na několika místech v ČR, dále vodouš rudonohý a slavík modráček, který žije skrytě v rákosí. Vhodné prostředí tu mají i obojživelníci, třeba čolek velký.
Na celém území dnešního Soosu se pomocí geologických pochodů usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy jsou stále syceny minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik již zmíněné křemeliny. Vrstva s vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifické slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. Najdeme zde velmi vzácnou sivěnku přímořskou a v některých jezírkách rostou vodní makrofyta, například bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek, které patří mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na němž se usazuje uhličitan vápenatý.

Ve středové části se setkáme s nezarostlými plochami, které vlastně vznikly uměle. V minulosti se zde pro lázeňské účely těžila svrchní vrstva křemeliny s humolitem a těžená plocha musela být odvodněna. Po ukončení těžby však už vzhledem k velkému obsahu soli půda nezarostla. Zde nás jistě zaujmou už zmíněné mofety, ne zcela správně označované za bahenní sopky. Jde o nálevkovité prohlubně o průměru až 80 centimetrů s výduchy oxidu uhličitého do křemelinové vrstvy. Tyto prohlubně připomínají miniaturní sopky s bublající bahnitou vodou. Při úplném vyschnutí jsou prohlubně prázdné a vyznačují se zřetelným sykotem.
Náučná stezka vede mimo jiné i kousek od pramene s názvem Císařský, ke kterému však vede odbočka. Pro dokonalý pocit z navštíveného prostředí můžete vyvěrající kyselku ochutnat. Jedná se o
studenou hydrouhličitanovo, vápenato - sodnou hořečnatou kyselku, silně proplyněnou s nízkým obsahem solí - česky řečeno: nevalné chuti.

Po opuštění jezerního dna nás naučná stezka povede zpět ke vstupu do rezervace, tentokrát však po širší cestě lemované dráhou úzkokolejky, po které se z nedalekého lomu vozil kaolín. Zde se stojí zato zastavit, a úzkokolejku si prohlédnout a natočit, jedná se o velmi zajímavý exteriér. Na druhé straně cesty vás určitě zaujmou temně zelené rozsáhlé porosty mechu, které jinde hned tak neuvidíte. Až se budete blížit k muzejním pavilonům u parkoviště, určitě si po pravé straně všimnete záchrané stanice pro handicapované živočichy. Zvířata volně pobíhají za plotem a celkem bez problémů se dají natočit nebo vyfotografovat.
Tady náučná stezka končí, ale vstupenku ještě nezahazujte, platí totiž i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a do nově zbudovaného Muzea dinosaurů.
Tady si můžete v klidu odpočinout a po občerstvení u stánku nebo v restauraci se vydat i s kamerou nejprve do muzea dinosaurů a následně do domku s dalšími expozicemi. V muzeu můžete zhlédnout výstavu zaměřenou na geologii a vývoj života a v prehistorickém části najdete i několik zdařilých dinosauřích modelů v životní velikosti. Dají se tu natočit zajímavé snímky i s detaily.  Ve vedlejší budově je k vidění stálá expozice přírody Chebska a SOOSu a spousta vycpaných zástupců ptačího živočišného druhu. Vycpaní ptáci při této ornitologické prohlídce poskytují velmi vhodný materiál k pořízení detailních a makrodetailních videozáběrů. Stojí zato se zde zdržet a pořídit s pomocí přídavného osvětlení pěkné obrázky třeba do zásoby - určitě se budou někdy hodit.

Příroda i historie zdejšího místa a okolního kraje je velmi zajímavá a jistě se sem někdy v dalším pokračování vrátíme. Až se budete zdejším krajem toulat můžete si také projít městečko Františkovi Lázně a podívat se na altán, kde byla natočena sekvence oskarového filmu Kolja.

 

Zobrazit místo Soos na větší mapě