V tomto článku se s videokamerou nebo fotoaparátem vydáme na prohlídku interiérů. A to do interiérů ne jen tak ledajakých, ale prostor zajímavých jak architekturou, tak i historií. Navštívíme zajímavou stavbu v západních Čechách, Národní kulturní památku, Klášter Plasy.
Klášter najdete jako hlavní dominantu ve stejnojmeném městě Plasy. Po železnici se do Plas dostanete po trati Plzeň - Žatec - Most, přičemž ve stanici staví jak osobní vlaky, tak i rychlíky. Od železniční stanice ke klášteru jděte po červené značce asi 20 minut klidné chůze. Pokud pojedete autem, tak městečko leží přímo na silnici první třídy číslo 27 směru Plzeň - Most, asi 25 km od Plzně a plaský klášter najdete ve městě přímo u silnice, kousek od mostu přes řeku Střelu. Rozhodně ho nemůžete minout. V případě, že zvolíte autobusové spojení, můžete volit mezi linkovými spoji Plzeň - Kralovice, Plzeň - Ústí nad Labem nebo Plzeň - Most a od autobusové zastávky je to ke klášteru asi 350 m po červené turistické značce.
Nesmíte se nechat odradit poměrně omšelým zevnějškem kláštera. Vnitřní prostory jsou rozdílné oproti exteriéru jako nebe a dudy. I tak si ale můžete před prohlídkou interiéru celý areál kláštera obejít a natočit několik zajímavých záběrů a fotografií navenek zchátralých budov.
Na této pochůzce se seznámíte s exteriery jednotlivých staveb, které ač oprýskané, neodmyslitelně do areálu patří. Najdete tu nejen impozantní budovy konventu, ale i hospodářské dvory, pivovar s mlýnem včetně bývalé sladovny, prelaturu, konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sýpky s hodinovou věží a gotickou kaplí i hrobku Metternichů. Určitě stojí za to, mít tyto historické objekty zaznamenané k pozdějšímu zdokumentování zajímavého výletu. Některé z těchto budov jsou veřejně přístupné jen během speciálních výstav nebo koncertů, jiné po dohodě se správcem, případně s farářem. Stabilně klášter nabízí dva prohlídkové okruhy vnitřních prostor. Hlavní prohlídka vás zavede do budovy samotného konventu, kde se seznámíte se způsobem života mnichů v obytných budovách. Další prohlídka, kterou si můžete přikoupit, je do sklepení a třípodlažního severního křídla barokní sýpky, kde vás průvodce seznámí s klášterním cisterciáckým hospodářstvím.
Vstupné do kláštera rozhodně není vysoké, za prohlídky zaplatí dospělá osoba kolem 80,-Kč. Nezapomeňte zaplatit poplatek za použití videokamery, který činí 100,-Kč. Tato investice se vám určitě vyplatí, protože při prohlídce je co fotografovat a natáčet. Od jednotlivých architektonických prvků chodeb, schodišť a sálů až třeba po dobové vybavení klášterní lékárny. Kameru můžete mít zapnutou stále, už pro zaznamenání fundovaného výkladu průvodce. Na pořizování záběrů budete mít určitě dost času a tak vybírejte záběry bez návštěvníků, abyste dokonale zachytili historické prostředí. Stativ ani reflektor při prohlídce potřebovat nebudete, neboť všechny prostory jsou dostatečně osvětleny slunečním svitem, případně umělým osvětlením. Hlavně se vyvarujte záběrům proti světlu (oknům) což platí všeobecně při natáčení v interiérech. Pořízené záběry během prohlídky vám při konečném zpracování jistě vystačí na šesti až sedmi minutový dokument o plaském klášteru, který vaše přátele určitě bude zajímat a rádi se seznámí s jeho historií, která sahá až do 12. století.
Klášter založil už v roce 1144 kníže Vladislav II. a od začátku patřil mezi kláštery cisterciácké. Ihned po svém založení se začal rychle rozvíjet a už v polovině 13. století, tedy 100 let od svého založení, vlastnil 50 vesnic a 2 města v blízkém okolí, přičemž dřevěné stavby v areálu kláštera rychle nahrazovaly stavby zděné. V roce 1204 byl vysvěcen olomouckým biskupem Robertem románský kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu kláštera a na počátku 13.století byl dostavěn konvent - čtvercová obytná budova mnichů a další stavby včetně klášterní nemocnice. Současně plaský klášter zakládal a spravuval další cisterciácké kláštery. Stává se tak nejsilnějším mateřským domem v českých zemích.
Rozvoj kláštera a jeho výsadní postavení se však v důsledku krize klášterního hospodářství v druhé polovině 14. století zastavil a jeho výjímečnost v církevní hierarchii začala upadat. Všeobecný úpadek ještě podpořily husitské války a vrchol zkázy nastal v březnu roku 1421, kdy byl klášter vypálen, mniši rozehnáni a postupná konfiskace značně zmenšila plaské panství. Po čase se sice mniši do rozbořených budov vrátili, ale provedli pouze nejnutnější opravy - z finančních důvodů si více nemohli dovolit. I tak se ale jejich komunita udržela v klášteře dalších dvě stě let a na počátku třicetileté války významně prospěla Plzni i okolí.
Významný podíl na stabilizaci klášterního hospodářství měl plaský opat Jiří Vašmucius, který mimo jiné vedl i obranu katolické Plzně proti stavovským vojskům generála Mansfelda. Diplomatická obratnost opata Vašmucia zajistila postupné navrácení dříve konfiskovaných statků i zisk nových majetků.
Zlepšená hospodářská situace kláštera spustila vlnu oprav i nových staveb v klášterním areálu. Už v roce 1628 proběhla přestavba husity pobořeného konventu a v letech 1661-1666 za opata Kryštofa Tenglera byl přestavěn i kostel. Tyto stavební obnovy trvaly s přestávkami až do poloviny 18. století a nikdy, jak dokládají zachované plány, nebyly zcela dokončeny.
Dalším vyznamným plaským opatem byl Ondřej Trojer, který pozval arcibiskupského architekta Jeana Baptistu Matheye. Ten se nesoustředil na jednotlivé budovy, ale zohlednil celý komplex a podobu budov. Královská patrová kaple, která je posledním dokladem zdejší gotické architektury, byla v té době, přesněji v letech 1685-1686 obestavěna třípatrovými sýpkami s hodinovou věží, jejíž hodinový stroj je dodnes funkční. Současně byla postavena i nová prelatura obývaná opaty.
Asi nejvýznamějším představeným plaského kláštera byl opat Evžen Tyttl, na jehož žádost přijel na počátku 18. století do Plas významný architekt své doby Jan Blažej Santini Aichel. Pod vedením Santiniho zde byla v letech 1711-1740 vytvořena monumentální novostavba konventní budovy, kterou doplňuje unikátně zvládnutý vodní systém, pro stavbu důležitý vzhledem k bažinaté půdě okolo řeky Střely. Výjimečnost vodního systému spočívá v dokonalém řešení základů budovy, které byly v bažinaté půdě zpevněny 5100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes tyto kůly je položen trámový rošt a až na něm je vystavěno zdivo. Aby rošt nezačal hnít a budova se nezačala propadat, byla k základům přivedena z několika pramenů voda, která zamezuje přístupu vzduchu ke dřevu, jež pod vodou časem zkamenělo.
Protože je nutné neustále hladinu vody udržovat v požadované výšce, pravidelně se čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota i kvalita vody ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy. Bohužel samotný Santiny se dostavby konventní budovy nedožil a celou stavbu dokončoval Kilián Ignác Dientzenhoffer.
Život v klášteře pokračoval i v době válek vedených Marií Terezií celkem nerušeně ještě téměř půl století, až byl v rámci josefínských reforem na podzim roku 1785 císařským dekretem Josefa II. zrušen.
I přes některé nadějné pokusy o obnovu zůstal klášter nadále bez původního poslání a jeho specifické budovy jen těžko hledaly své využití.
Naštěstí v roce 1826 přichází do Plas významný muž tehdejší Evropy, kancléř Klement Václav Lothar Metternich, který koupil celé klášterní panství zejména kvůli pozemkům, jejichž rozloha činila 10 000 ha půdy. Plasy se po jeho příchodu opět staly nejen správním, ale i kulturním a průmyslovým centrem. Byla založena huť na slévání litiny a obnovena byla i výroba piva. A byly to právě Plasy, které si Metternich zvolil za místo svého posledního odpočinku. V rodinné hrobce je zde dodnes pochován.
Roku 1894 ještě postihl budovu bývalého konventu silný požár, který zničil celé druhé patro, ale díky vysoké pojistce byla budova brzo z vyplacených peněz opravena.
Metternichové spravovali svůj majetek až do druhé světové války, ale po válce se již do Plas nevrátili. Jejich majetek byl na základě Dekretů prezidenta republiky zestátněn. Po válce byly budovy i pozemky přidělovány různým institucím a mobiliář byl z části rozprodán a zčásti rozkraden. Vše bylo doprovázeno nevhodnými stavebními zásahy, v roce 1963 dokonce zbudováním krytu civilní obrany pod jednou z budov.
Až v sedmdesátých letech minulého století začaly konečně stavebně historické průzkumy jednotlivých budovy a postupná stavební rekonstrukce. V roce 1993 začala obnova vodního systému, která je dnes už téměř dokončena a vodní systém pod konventem funguje tak, jak ho stavitelé původně vytvořili. V roce 1995 prohlásila Vláda ČR zdejší areál Kláštera Plasy Národní kulturní památkou, což si tato unikátní stavba jistě zaslouží.
Bohužel profesionálním filmařům zatím klášter v Plasech uniká a tak vás neseznámíme s žádným filmem, který by se v těchto prostorách natáčel. Abyste však nepřišli zkrátka, nabídneme ván alternativu. Když půjdete z městečka Plasy asi 3 km na jihozápad po červené turistické značce, dojdete ke kaolínovému povrchovému dolu u obce Kaznějov. V tomto lomu se natáčelo několik sekvencí známé pohádky Princezna ze mlejna II.
Žádné komentáře:
Okomentovat